3. Běh pro Vávrovy
... celý výtěžek třetího ročníku věnujeme Vávrovým z Chroustova ...

Moc Vám všem děkujeme za účast, přízeň a vytvoření parádního dne. Jen díky vám všem jsme mohly předat paní Vávrové částku 359 866 Kč.

Děkujeme moc!

Milan Vávra byl donedávna venkovský čtyřicátník v plné síle, který měl své záliby, své sny,  práci a hlavně rodinu (manželku a tři děti). Jeho aktivní život, kdy nerad marnil čas u televize a raději  něco kutil, mu však zásadně změnil život. V sobotním odpoledni 28. listopadu 2015 opravoval traktor a pro součástku musel na půdu ... a zde začíná smutný příběh. Po pádu z výšky cca 4 metrů skončilo vše, co bylo dosud samozřejmostí.

Po poskytnutí první pomoci byl letecky transportován na oddělení akutní medicíny ORIM v Brně, kde byl pro vážné poranění hlavy uveden do umělého spánku. Zlomenina klíční kosti (operována až po třech týdnech), obratle a lopatky nebyla tak závažná jako
vysoký nitrolební tlak v důsledku silného krvácení do mozku. Pro uvolnění nitrolebního tlaku mu po týdnu odebrali část lebeční kosti, byla též provedena tracheostomie pro zajištění dýchání. Po 14 dnech jej lékaři probudili z umělého spánku, na žádné podněty nereagoval, velký otok mozku způsobil utlačení mozkových buněk, které následkem toho odumřeli.

Dne 23. prosince 2015 Milana ve stabilizovaném stavu převezli na oddělení ARO okresní nemocnice v Třebíči, kde byla zahájena bazální stimulace, která je v těchto případech velice důležitou součástí léčby. Intenzivní bazální stimulací se podařilo to, v co původně nikdo nevěřil - obnovila se částečně hybnost levé poloviny těla. Milan v třebíčské nemocnici podstoupil zákrok, při kterém mu zavedli PEG (kterých v současnosti již nemá), díky kterému je zajištěna výživa přímo do žaludku a zákrok na boční vývod močového měchýře.

Po ustoupení otoku mozku mu lékaři brněnské neurochirurgie navrátili odejmutou kost. Po pobytu na neurochirurgické JIP následoval převoz na chirurgickou JIP Třebíč, kde mu odstranili tracheosomii a mohl tak dýchat sám. Po měsíci byl, i přes pokusy ze strany blízkých o cokoli jiného, přeložen na pracoviště LDN.

Každodenní náročné cvičení prováděné manželkou a hrstkou kamarádů postavilo Milana opět na nohy. Objevil se i verbální projev, bohužel bez schopnosti komunikace. Po třech   na LDN byl podán návrh na umístění Milana do psychiatrické léčebny v Jihlavě. Tomu chtěla manželka zabránit, jelikož by se zde dočkal medikačního tlumení výrazných psychických výkyvů, ale také s tím souvisejícího zastavení mírného pokroku ve vývoji prognózy. Proto se Milan 27. 5. 2016 vrátil domů ... Absolvoval další různá vyšetření i lázeňský pobyt, který pro důvod nespolupráce (důsledkem těžkého poškození mozku) musel předčasně ukončit.

V současnosti je Milan doma v plné péči své manželky a okruhu svých nejbližších. Může omezeně chodit,avšak pouze za doprovodu, neboť není schopen samostatného myšlení a rozhodování. Nezvládne sám toaletu, mytí, jídlo ... Zdravotní sestra zpočátku dojížděla každý den, v současnosti již pouze jednou týdně na omezenou dobu. V případě, že manželka potřebuje odjet cokoliv zařídit, je nucena zaplatit na smluvenou dobu asistentku. Tato péče není hrazena z pojištění a každý si dovede představit jak je její financování náročné pro ženu, která nemůže pracovat a stará se o nemocného manžela a tři školou povinné děti.

Současný zdravotní a sociální systém nezahrnuje péči o takto postižené pacienty, veškerá tíha a náklady takové péče dopadají na rodinu a zejména na Milanovy nejbližší.